Sex má kouzlo vždycky. I na pracovišti
Autor článku: MUDr. Zlatko Pastor
Intimní vztahy ve firmách jsou podle sexuologa Zlatka Pastora běžné. Nemělo by to však ohrožovat práci. Když muži a ženy spolu tráví hodně času, navíc v uzavřeném prostřední pracovny či kanceláře, dříve nebo později začnou myslet na sex.
Myslíte, že navazovat intimní vztahy na pracovišti je nějak zvlášť přitažlivé? Má to pro lidi nějaké zvláštní kouzlo?
Vyskytnou-li se v jakémkoli prostředí vedle sebe muž a žena, je jenom otázka času, a to poměrně krátkého, kdy se jejich myšlenky vydají sexuálním směrem. Sex má kouzlo vždycky, ať už se odehrává v Oválné pracovně Bílého domu nebo ve skladišti sjetých pneumatik.
Ptám se proto, že třeba mnoho českých miliardářů si vzalo své asistentky. Je v tom nějaký sjednocující příznak?
Zcela určitě. Milionáři a jim podobní jsou totiž velmi zranitelní a vyžadují v tomto směru zvýšenou ochranu. Bývají v naprosté většině případů obdařeni terciárními pohlavními znaky, mezi které řadíme maserati v garáži, tryskáče v hangáru nebo ostrovy v Karibiku. Takové vlastnosti vás učiní nesnesitelně přitažlivým a pak stěží odoláte výronu opravdové oddanosti a lásky, který se na vás řítí ze všech stran. A jste-li k tomu navíc postiženi sexy mozkem, nemáte úniku.
Pro firmy je to však často problém. Myslíte si i vy, že když spolu dva lidi na pracovišti mají poměr, je to pro výkon povolání problematické?
Záleží na situaci. Může to být i stimulační element. Jste zamilovaný, a tak jezdíte s ještěrkou jako ďas, regály rovnáte jako nikdo předtím, vaše svíčková je božská a proslovy v krematoriu ještě truchlivější. Zkrátka jenom proto, abyste se vytáhli a vaše milá viděla, že jste v práci nejlepší. Rozchody produktivitu snižují. Ještěrka se zase plazí, na regály se práší, vaši svíčkovou nikdo nejí a nestojí o vás už ani v tom krematoriu.
Situace je asi o to složitější, když jde třeba o vztah mezi podřízenou a nadřízeným či naopak, že?
Jistě, role se pak mohou snadno obrátit. Dochází tak k situacím, kdy byste měl pracovat nad někým, ale v určitých chvílích fungujete, a navíc velice rád, pod někým. Čili, vaše pozice nebo postavení,myslím v zaměstnání, se mohou stát, za určitých okolností, velmi nejisté.
Setkal jste se s tím, že společnost takové vztahy následně nějak potlačovala – výhrůžky výpovědí, přeřazením?
Určitě se to děje. Mělo by však platit pravidlo, že když vztah na pracovišti neruší výkon či nevhodně nepůsobí na okolí, je to zcela osobní věc a ostatní by to měli respektovat. Žmoulá-li si operatér s asistentkou při operaci láskyplně ruce v břiše pacienta (a jednou jsem to opravdu viděl) nebo chcete po kolegovi francouzák v přítomnosti klienta, a nejste-li zrovna instalatér dotahující matici kapajícího potrubí, je to počínání zcela nevhodné a zaměstnavatele by to nemělo nechat lhostejným.
Myslíte si, že k podobným vztahům je česká společnost benevolentní? Je běžné, že si Češi své partnerky hledají na pracovišti?
Česká společnost je v oblasti sexuální morálky značně tolerantní. Někdy dokonce patří k dobrému tónu, aby se o něm alespoň šuškalo, že on „taky“. Partnery si na pracovišti hledáme často, nemáme-li zrovna smůlu, že pracujeme v partě horníků na Ostravsku nebo jako manikérka na Valašsku. Ve smíšených pracovních kolektivech existuje velká šance, že se s někým seznámíte. Pro profese s velkým pracovním nasazením to bývá jedna z mála možností, jak si najít životního (či jiného) partnera.
Je následný vztah dvou kolegů něčím specifický? Je třeba pevnější, má větší šanci na úspěch? Přece jen, lidé se znají asi lépe, než když si hledám partnerku třeba na diskotéce. V práci se lidé chovají „opravdověji“. Platí takové teze?
Opravdové kvality toho druhého poznáte většinou až v zátěžových situacích, proto by se na svatební cesty mělo jezdit dříve, než se k tomu kroku vůbec odhodláte. Stres a krizové situace v práci mohou v tomto smyslu fungovat podobně.
Co když onen vztah přeroste třeba až do manželství. Je poté vhodné, aby spolu manželé dále pracovali? Neškodí to pak jak manželství, tak práci?
Je to velmi individuální. Jiná situace nastane, když se seznámí na pracovišti dva pornoherci, nebo badatelé v oblasti blanokřídlého hmyzu. Křehkost každého vztahu je od určité doby přímo úměrná společně strávenému času.
Ale co samotný sexuální akt v práci? Podobné scény jsou doménou převážně béčkových filmů nevalné úrovně, ale děje se i v reálném světě podle vašich zkušeností?
Lidé se chovají a jednají ve většině případů podle toho, co vidí kolem sebe, a nejvíce lidí sleduje právě ty béčkové filmy nebo čtou jednoduché barevné noviny. Je to prostě jejich svět. A to, co vidí či o čem čtou, chtějí také prožít.
Takže scény ze zasedacích místností, pozdržených výtahů či z kabinek na firemním toaletách nejsou jen v hlavách režisérů porna?
Pornografie je populární právě proto, že je po ní velká poptávka. Její obsah, náměty a praktiky mění naše sny a fantazie více, než si připouštíme. To, co bylo před padesáti lety považováno za pohlavní úchylku, provozují dnešní teenageři běžně v parku na lavičce. Zkrátka verba movent, exempla trahunt (slova motivují, příklady táhnou).
Je i tady možné hledat nějakou specifickou přitažlivost?
Pro mnoho mužů bývá jejich sekretářka nebo svačinářka, existují-li vůbec ještě nějaké, právě tou žhavou představou.
V tomto případě už to ale firmám zřejmě vadí oprávněně. Jde o pracovní dobu a v tu by se mělo pracovat. Nebo i na tom by se dalo najít něco pozitivního?
Provozování sexu v zaměstnání, neživíte-li se zrovna jako pornoherec, má v pracovní náplni málokdo. Máte-li sekat trávník u křižovatky před benzinkou a místo toho souložíte pod keřem vajgélie, může se to brát jako porušení pracovních povinností.
Ale to, že zkoumáte vilným pohledem tanga asistentky, která se právě natahuje pro šanon na druhém regále, a pak už nemyslíte na nic jiného, vám nikdo nedokáže. Na druhou stranu, sex v kanceláři vás neohrožuje tolik jako alkohol při stavbě lešení obchodního domu v Podještědí, snad kromě rizika pohlavní choroby nebo nežádoucího těhotenství.
Existují i nějaké statistiky, že nejvíce se lidé dopouštějí nevěry se svými kolegyněmi, popřípadě kolegy?
Výsledky takových studií neznám. Nevěry se ovšem dopouštíme s kdekým s nevýraznými rozdíly ve věku, barvě pleti, náboženském vyznání a dokonce i politických názorech. Většinou je to silnější než my sami. Na pracovišti trávíme většinu svého času a šance citového vzplanutí je poměrně veliká.
Jsou třeba i častá platonická citová vzplanutí k nadřízené/mu? Chodí za vámi s takovými případy vaši klienti – miluji svého šéfa, co mám dělat?
Ano. Takové případy znám.
Vzpomenete si na nějaký konkrétní?
Na jednom úřadě pracuje sekretářka, která trpí úchylkou označovanou jako spanking čili má touhu, aby jí její milý pořádně „naplácal“. Se svým nadřízeným udržují korektní vztahy, on nemá o jejích představách ani ponětí. Někdy ho to možná i napadne, třeba když ona zapomene poslat šíleně důležitý mail, ale s jejím koníčkem to nemá nic společného. Jí to velmi trápí.
Co jim radíte?
Univerzální rady v těchto věcech neexistují.
Jsou nějaké druhy firem, odvětví, kde to mezi zaměstnanci jiskří více než jinde?
V zaměstnáních, ve kterých tráví lidé většinu svého času, zvláště nočního, jezdí na společné služební cesty, jsou-li jejich pracovny a pokoje vybavené koupelnou a čistě povlečeným (nebo také ne) lůžkem, je pravděpodobnost sexu na pracovišti vyšší.
Takže ty příběhy o zdravotních sestrách a lékařích, letuškách a pilotech, ale i tajemnících a jejich šéfkách nejsou vždy tak daleko od pravdy. Mělo by platit pravidlo, že když vztah nevhodně nepůsobí, je to» osobní věc.