25.06.2023
Dobrý den. S manželkou máme dlouhodobý problém se sexuálním životem, který je řekl bych především způsobený něčim, co bych popsal jako kompletní absenci lidské přirozenosti na mojí straně. Kdybych se měl rozepsat, tak problém tkví v tom, že veškeré jasně pochopitelné kroky, které bych mohl udělat ke zlepšení (kroky které logicky chápu jako normální u ostatních lidí) vnímám jako projev svojí slabosti ve smyslu sobectví. Asi to vezmu zkratkovitě. Když mám chuť na sex, nejsem schopen situaci iniciovat, protože mi v hlavě utkví myšlenka, že je to moje potřeba a je sobecké vyžadovat její uspokojení ve chvíli, kdy si nejsem stoprocentně jist, že v danou chvíli je ta potřeba oboustranná. Sem velmi dominantně zaměřený (pouze v sexualitě, teoretické rovině), ale v životě bych si nedovolil se takto jakkoliv projevit, protože bych to vnímal jako útok na osobu kterou miluji a to i přes to že vím, že manželka by o to stála (potvrzeno když jsme si o tom promluvily). Samotný sex, je pro mě pak 90 procent času práce a 10 procent požitku. Nejsem schopen se jakkoliv soustředit na svoje potěšení do doby, než má manželka orgasmus a to i přes to, že má orgasmus velmi jednoduše. Pokud bych měl orgasmus dříve, okamžite se dostaví myšlenka kompletního selhání, sobeckosti, který by mi navíc zabránil poté pokračovat a tím ještě prohloubila pocit viny. Většina sexu je pak pro mě tedy snaha o to, si sex neužívat, do doby, než si to povolím. Kdybych to měl shrnout, tak veškerý můj přístup k sexualitě je neustálý boj toho co cítím a chci (a vnímám jako sobecké) s tím co vnímám jako správné a jediné možné chování. A ty věci jsou vždy v kompletním rozporu, což ze mě dělá nevřele, nemilujícně vystupujícího člověka a partnerce dává pocit, že o ní nestojím i když opak je pravdou. Vlastně ani nevím na co se ptám. Asi mi řekněte, jestli tohle chování je nějak zdokumentované, jestli jste se s tím někdy setkali, nebo je to nějaká minoritní porucha, souběh špatných vlastností, nebo něco podobného. Že byste mohli říct něco, co můj vnitřní postoj změní je asi nepravděpodobné, protože sám skrze inteligenci situaci naprosto chápu, ale nejsem schopen se přesvědčit k tomu, abych se choval jinak. Díky.
Pokud byste chtěl porozumět sám sobě, co se ve vás děje a proč se chováte jak popisujete je vhodná psychoterapie.
