12.01.2019
Dobrý den,
Je mi 23 let, Jsem od narození postižený, diagnoza rozštěp páteře – meningomiokéla tuším. S touto nemocí je již spojeno nošení plen a to pořád, jelikož u mě dochází k úniku moči i stolice při pohybu. NA vozíku díkybohu nejsem, ale moje chůze je horší a věkem se zhoršuje. Našel jsem si před dvěma lety partnerku kteoru miluju, jelikož mě bere jako normálního. Chápe mě a pomáhá mi strašně moc. Rozumíme si, milujeme se navzájem. A dá se říct že máme krásný vztah. Aspon si to myslí okolí. Ale jako každý pár máme problémy. Rozdíl našeho věku je 5 let (jí ted bude 18). Problém je ale v sexu, Všechno bylo v pořádku, sex jsme měli i 3x týdně. Ze začátku sice u mě asi půl roku nedocházelo k sexuálnímu uspokojení, ale byl jsem rád, že jsem mohl uspokojit partnerku rukama. Ona byla ráda, říkala mi že to umím jak nikdo předtím (což vím že holky často lžou aby potěšili partnera a aby mu zvedli sebevědomí). Ona měla asi 4 sexuální partnery předemnou. Po tom půl roce už došlo k úspěchu, a díky ní jsem nebyl panic. Našli jsme způsob jak prožívat sex a aby u mě docházelo k uspokojení. Následně asi po roce a půl mi ublížila ohledně sexu, a došlo u mě rapidně k poklesu libida. Sex jsem vůbec nepotřeboval. Měl jsem totiž strach z neúspěchu (pocitu se mi nepostaví, nebo že partnerku neuspokojím penisem jak si často přeje, nebo že se neudělám). S tím se peru dodnes. Touha k sexu je u mě na 50%. Nijak ho nepotřebuji. Navíc se to zhoršilo s mým zhoršením zdravotního stavu. Jednoduše nevím, jaké púolohy provozovat. Partnerka to má ráda zezadu. Přiznám se že ted jsme tuto polohu dlouho nezkoušeli, ale když jsme ji zkoušeli, můj penis nebyl nikdy dostatečně tvrdý abych mohl vniknout. A nebo po době vypadl. Takže jsme od toho upustili. Bojím se to ted partnerce navrhnout znovu jelikož se bojím že s mým zhoršením zdravotního stavu bych se neudržel jelikož mě občas bolí levá kyčel. A partnerka by pak byla zklamaná. Hodněkrát jsem si kvuli sexu pobrčel. Zkrátka rozbrečel jsme se po sexu. Nejhorší na tom je, že s moji diagnozou je spojená necitlivost penisu (alejspon toto mi řekl nejmenovaný neurolog, ktereho jsem navštívil abyhc můj problém začal řešit). Sdělil jsem mu, že mám problém s erekcí i s ejakulací. Řeklo mi, že můžu být rád že se mi vůbec postaví. Že lidem jako já se zkrátka ani často nepostaví.
Nyní jsme zůstali u misionáře s tím, že necítím penis a partnerka si ho do pochvy vloží sama. Pro mě je to někdy potupné. A ten pocit, když nevím jestli vůbec stojí jelikož to necítím je opravdu nanic. Taktéž misionář se pro mě stal vysilujícím protože si myslím že mám sníženou pohyblivost kostrčce a u sexu je potřeba hýbat kostrčí (aspon si to myslím). Zkrátka vydržím tak 5 minut ne li méně, a pokud se do té doby neudělám, je konec. Neudělám sebe ani partnerku.
Navštívil jsem i sexuologa, kde paní vůbec netušila jak mi poradit protože s moji diagnozou nikoho podobného neviděla. Já jen odpovídal na její otázky které jsem sám ani nevěděl, nebo jsem se styděl říct. Proto je pro mě jednodušší psát přes internet a všechno popsat touto cestou.
Ještě podotknu, že mám jistou úchylku. Partnerku jsem na ní přivedl taky. Líbí se jí to i po sexuální stránce jako mne. Za což jsem štastný. Tím se ten sex trošku zlepšil. Oba nás to vzrušuje. Toto jsem se sexuoložce třeba styděl říci.
Osobně bych toto všechno shrnul tím, že sex je pro mě těžký a náročný kvůli tomu postižení a kvůli tomu že necítím penis. A že i po 2 letech vztahu si myslím, že nevím kde mám bod G (který se říká, že má každý člověk jinde). Líbí se mi orální sex. Partnerka ho má taky ráda, a jsem štastný že se mi ho nebojí provést i když ví, že tp necítím. Naučil jsem se to užívat jiným způsobem. Jenže i toto mě trápí.
Zkoušeli jsme už dávno polohu 69. A ačkoliv penis necítím, došlo u mě k uspokojení. Což jsem se hodně divil. Pak už jsme ale tuto polohu nezkoušeli.
Psal jsem ohledně necitlivosti penisu někde na internetovou stránku( už si nepamatuji kde), kde mi někdo napsal že necitlivost penisu dá úspěšně řešit na sexuologii a andrologii. Potíž je v tom, že k sexuologovi chodit nechci protože po zkušenosti nevím, jestli by mi poradil. O andrologii jsem si něco přečetl, ale nejsem si jist zda by můj problém se skutečně dal řešit. Dočetl jsem se že řeší zakřivení penisu např. A nechci tam chodit, protože se chci vyhnout tomu že bych něco řekl, a řekli by mi do očí že je to neřešitelné.
Chci se tímto způsopbem zeptat, zda li skutečně andrologie řeší necitlivost penisu s moji diagnozou rozštěpu páteře. At už operativně či jiným způsobem. Dále bych se chtěl zeptat, zda existuje nějáké řešení na libido. Četl jsem, že pokles libida je jen u starších můžu nad 40 let. Tak si nejsem jist, jesttli se v mém případě jedná skutečně o pokles libida..jestli to není třeba něco jiného. Nebo exustují nějáké doplnky stravy? Partnerka říká, že párkrát jsem nadržený byl. Ale jinak nadrženost jako takovou neznám, zažil jsem jí málokdy. Což partnerka ví a někdy mi to nepřímo vyčíta formou vtipu. Dalo by se říct, že v našem vztahu chce sex spíše ona. Toto mě trápí. Chtěl bych partnerce ukázat, že po tom sexu toužím. A chci se přestat bát. Chci najít nějákou polohu, u které bych se nevysiloval a která by mě uspokéojila. Nevím jakým způsobem toto řešit. Mohli byste mi nějak poradit? Děkuji za
Ve vaší situaci hraje roli několik faktorů.
Primárně to je neurologická příčina – léze míchy ( kdy zřejmě došlo ke zničení sakrálních erekčních a ejakulačních center) vedou k poruše, či ztrátě psychogenní erekce, nemocní nejsou vzrušitelní vizuální stimulací. Reflektorická erekce taktilním drážděním ( doteky) je však možná.
Při partnerském sexu je nezbytný sexuální soulad – to znamená umět si vyjít vstříct ( frekvence, polohy, techniky, aj.)
Při funkčních poruchách je vhodné využívat nekoitální praktiky.
Zmiňujete jiné sexuální preference, to může hrát významnou roli.
