24.11.2020
Dobrý den,
je mi 21 let a mám takový problém co se týče mojí sexuality. Zatím jsem měla 2 partnery (s tím 2. stále jsem, nedávno to byly 4 roky). A jde o to, že v posteli mě ani jeden z nich nikdy neuspokojil. Do svých 19 jsem ani nezažila orgasmus. Až když jsem od toho nynějšího dostala vibrátor, tak jsem se k tomu nějak pomocí porna dostala. A doteď masturbuji třeba 3-6x týdně. Ale není to tak, že bych byla prostě vzrušená, tak na to jdu. To nejsem vůbec, nahé tělo (obou pohlaví) mě nechá úplně chladnou, ale miluju ten pocit při vyvrcholení, je to úžasné. Jenže když mě vibrátorem zkusí udělat partner (úplně stejným způsobem (a i vibrátorem) jako si to dělám sama) je to marný. Tím pádem mě sex v poslední době pomalu ale jistě přestává bavit.
Už jsem měla spoustu teorií:
a) Stydím se (nejradši to dělám v noci, když mě přítel nevidí). Jenže ani když mě nevidí, nejsem schopna se k tomu byť jen trochu přiblížit. Je to příjemné, ale orgasmu to nesahá ani po kotníky.
b) Je to tím, že mě prostě nepřijde atraktivní (Ne, opravdu ne. Je to z toho důvodu, že jsem se díky rodičům (ti se neustále hádají, taťka mamku podvedl, doma nepomáhá, spíš jen přidělává práci a došlo tam i k nějakýmu fyzickýmu násilí) naučila, že vzhled rozhodně není všechno a chování je přednější. Ale pozor..není nijak ošklivý, to ne, jen prostě absolutně není můj typ.
c) Jsem na ženy (když by jste předemně postavili (pro mě) nejaktraktivnějšího muže a nejatraktivnější ženu na světě, tak bych se dívala spíš jen na tu ženu. Vždy mi přišly mnohem atraktivnější než muži a myslím si, že k nim cítím něco víc).
d) Jsem muž v těle ženy (tuto variantu jsem ale vyloučila poté, co jsem si představila, sama sebe jako muže s těmi všemi znaky jako výrazné chlupy, mužské přirození, nemít prsa, krátké vlasy apod.
..a i nějaké další
Ale je možná také důležité zmínit, že porno může být „jakékoliv“ – muž a žena, lesby, bisexuálové (hromadné) a mnoho dalších (gay ale ne) (jen musí být herci trochu v mém vkusu) a jde to úplně v pohodě. U čeho to jde nejlíp nedokážu říct, někdy mám chuť na to, někdy na to.
Všechny první 3 varianty jsou dost reálné, ale ta c) mi cca poslední rok přijde jako správné „řešení“. Vždycky jsem jako malá byla taková že „kluci jsou fůůůj“. Ale to tak má nejspíš spousta holek. Do střední školy jsem se o druhé pohlaví absolutně nezajímala a při typické otázce „Tak co kluci?“ jsem koulela očima až do nebes. V prváku jsem se skamarádila s jedním klukem a najednou se z toho stal vztah. Vydrželo nám to asi půl roku a já se s ním pak rozešla, protože ten vztah obecně nefungoval, ale hlavně byl TOTÁLNĚ závislý na sexu. Samozřejmě nemyslím takovou tu zdravou závislost, ale tu, když řeknete, že se vám nechce, že jste unavená a on vás i tak klidně půlhodiny přemlouvá (i přes to, že to děláte víc jak 3x týdně, což si myslím, že není vůbec pro kluka špatný).
S tím druhým to šlo už tak nějak samo. Je hrozně hodný, nejradši by mi se vším pomáhal, je to dost romantik apod. Na sexu je taky nějakým způsobem závislý, ale když řeknu ne, tak je to pro něj prostě ne a naprosto to chápe.
Tak jsem mu řekla svojí teorii (c) proč to nejde. A teď jak to řešit..podvést ho rozhodně nechci, rozejít se s ním (abych to zjistila na čem jsem) taky nechci. Tak jsem mu navrhla i trojku s holkou, ale to on nechce. Takže jsem se co se týče tohohle nikam nedostala.
ALE nedávno mi na facebooku vyskočil příspěvěk na téma asexuál. Tato varianta mě do této chvíle nenapadla a tak jsem začala googlit všechny možné „příznaky“, protože už v tu chvíli mi přišlo, že by to tak mohlo být. Našla jsem např. toto:
https://www.koule.cz/novinky/10-znameni-ze-jste…
Mám z 8/10 (je mi ale jásné, že se to nedá určit jen na základně nějakých pár bodů, ale chtěla jsem se k tomu aspoň trošku nějak dopídit na čem tedy jsem). A obecně když se nad tím zamyslím, dávalo by mi to smysl, protože jsem i takový ten typ holky co nemá ráda výrazy jako „princezna, miláček“, smajlíka „😍“ neustálé opakování jak mi to sluší, chce po mě fotky (myslím normální, ne obnažený), chválení něčeho apod. Nebo když se nese několik tašek. Líbí se mi, že mi přítel pomůže, že to netáhnu sama, ale rozhodně nechci, aby on šel jak vánoční stromeček a já s ničím, jako kdybych neunesla ani kabelku). A obecně když ze mě dělá princeznu/stařenku, co nic nezvládne. Ráda se starám sama o sebe a moc nemám ráda to, když mi přítel řekne „sedni si, já to udělám“. Přijdu si pak jako již zmiňovaná stařenka, která to stěží udělá. I když je to od něj hezké, já si toho vážím, ale z nějakého důvodu mi to někdy prostě leze na nervy.
Nebo třeba svatba. Celý život jsem to brala jako samozřejmost, ale teď si říkám..proč vlastně? Však je to jen papír a akorát by z toho pak mohly být potíže, když bychom někdy mohli jít od sebe. A navíc ta představa mě v bílých šatech mě ani trochu neláká.
Tedy když by mi to s tímto partnerem nevyšlo, vůbec by mi nevadilo zůstat single. Někdy mi přijde, že se i sama cítím mnohem líp (ale někdy zas ne).
Samota mi nevadí, jsem introvert – naopak ji vyžaduji,
sex mi taky nechybí – uspokojím se jedině sama,
děti nikdy nechci – nevypěstovala jsem si k nim dobrý vztah a tvrdím to už od prvního stupně základní školy a ani nemám mateřské pudy (důvodů je pro to ale opravdu mnoho).
Myslíte si, že jsem asexuál? Je mi jasné, že mi to podle toho co jsem napsala nemůžete říct na 100%, ale tak nějak „teoreticky“ bych aspoň chtěla vědět. Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale říkám si, že čím víc informací, tím lépe určíte, v čem by třeba mohl být problém. Děkuji moc za Vaši odezvu :)
Možná jste psychosexuálně nezralá.
